Pro koho je vhodné ČSV?
Pro koho je vhodné ČSV?
Lary chovatelka nám říkala že pro toho kdo je schopen ho zvládnout jak fyzicky tak psychicky. To samozřejmě ano a je třeba vzít v úvahu, že váhy uváděné ve standardu jsou hodně podceněné, dle standardu mají feny minimálně 20 kg a psi 26, naše fena ale má kolem 33 kg. Kouhoutkovou výšku standard uvádí od 60 cm pro feny a 65 cm pro psi a horní hranici nemají, takže jsou i psi, kteří mají přes 70 cm. Feny se ve většině drží do 65 cm.
To co naše chovatelka myslela tím psychicky nám odhalil až čas Lary dospívání.
Ale řekla bych, že ani pak neni pro každého.
ČSV bych doporučila člověku spíš přírodnímu, tzn, který má rád přírodu nejen na obrázku nebo na procházku, ale i na vlastní kůži, za každého počasí a to dokonce občas i doma na koberci nebo v posteli či vaně, pže to, co si přinese jeho vlčák zvenku na kožichu, tlapách a tlamě tomu často odpovídá. Přírodním dál myslím člověka který nemá potřebu trávit čas u zrcadla nebo krášlením a vyumělkováváním se a nechce praktikovat tyhle způsoby ani na svym psovi, považuje za krásné věci jednoduché a přírodní.
Člověku trochu drsnějšímu, který se neosype když jeho miláček uloví bažanta a s chutí by ho i sežral nebo sežere daleko horší věci, popřípadě se s nima naparfémuje. Taky musí vydržet štěněčí vlčecí kousání, které trvá poměrně dlouho a pozdější projevování přízně vykusováním blešek, při němž vás někdy vlčák holt i štípne.
Je pro toho, koho nerozhodí sem tam nebo spíš velmi často přítomný chlup jeho hafíka tam kde by ho vůbec nečekal..
Myslím že neni ani nutné, dokonce možná někdy ani ne dobré mít zkušenosti s jinými psy, pak se totiž člověk nevyhne srovnávání a čsv je opravdu trochu jiný než ostatní psi a pokud ho člověk nechce na sportovní kynologii zkušenosti s výcvikem vlastně tolik nepotřebuje, stačí si osvojit trochu jiný pohled na svět – vše posuzovat z pohledu smečky a hierarchie -a trochu jiné výrazové prostředky - nejlépe gesta a vrčení(níže) - a pár základních zásad co se týče přivolání(viz níže), pochvaly a hlavně vztahu se svým psem a při tom si uchovat pozici šéfa smečky.
Komu se líbí vlčí exteriér bude možná chtít zjistit i něco o vlčím uvažování a vlčích hodnotách a prioritách. Pokud ne, tak chování čsv jen těžko pochopí.
Čsv je sportovec nebo spíš umírněný maratonec, nepředře se, ale pro něj rozumným tempem, což je tak minimálně kolem sedmi až dvanácti km za hodinu se vydrží přesunovat poměrně dlouho, i tomu by měl jeho budoucí páníček odpovídat. Nepotřebuje denně uběhnout maratón, ale pohybu vyžaduje hodně a běhání jen na jedný louce ho plně neuspokojí.
Zároveň to není pes pro někoho kdo od něj bude očekávat špičkové výkony ve sportovní kynologii. Rozhodně to není necvičitelný pes, dokonce chápe velmi rychle, ale přestože cvik rychle pochopí, než ho bude spolehlivě pokaždé provádět trvá to poměrně dlouho. Je dobré ho cvičit spíš formou hry, pak ho to bude bavit. Leccos se naučí za žrádlo, pokud ale pak potřebujete, aby fungoval i bez něj, musíte najít adekvátní náhražku,což může být problém :o)
Je vhodný pro toho kdo nehledá jen psa, ale parťáka co si na věc udělá svůj názor a po svým si to začlení, zapamatuje, případně se podle toho zachová. Pro toho, komu nebude vadit, že si z něj jeho pes častěji udělá legraci než aby si jí udělal ze sebe, i když vy se mu budete moci taky často zasmát. Pro toho kdo má rád aktivní život, chce vyrazit do přírody, třeba i do vysokých hor, klidně i na několik dní, na kolo, lyže, plavat, naučit ho, případně i sebe, i nějakou zábavu jako třeba nějaký ze psích sportů. Nečekat od něj špičkové výkony nebo aspoň ne hned, třeba přijdou, ale možná taky ne, nevadí, daleko důležitější je dělat něco pro oboustrannou zábavu.
ČSV tu není pro vrcholové výkony ani plnění vašich rozkazů nebo léčení vašeho pošramoceného ega nebo vašich mindráků, je tu pro život a proto aby nám připomínal naše spojení s přírodou a občas nás donutil se nad věcí zamyslet netradičně.
Majitel čsv by měl být strašně moc trpělivý!!, klidný, odhodlaný, svobodomyslný a milující, ale důsledný!, sportovně založený, trochu drsnější a připravený se ještě mnohému naučit, třeba právě od svého psíka a nebo dokonce jeho předků vlků. :o)
Budoucí páníček by se preventivně mohl zkusit zamyslet (samozřejmě ne je brát doslova) nad větami: "Není špatné počasí, jen špatné oblečení." a "Nejsou špatní psi, jen špatní páni." Možná se mu něco z takto inspirovaných úvah bude v budoucnu hodit. :o)
Páníček klidně může se svým čsv bydlet ve městě, ba i v bytě, ale měl by být připraven strávit se svým čsv při různých aktivitách spoustu času a mít kde ho pořádně proběhat, jen cvičák nebo jen park rozhodně nebude stačit!
Základní zásady k přivolání
- přivolávejte od mala, nejlépe dokud je na vás štěně ještě silně vázáno, pokaždé pochvalte, odměňte, pomiňte se z toho radostí! :o), pohrajte si, nechte se „sežrat“..
-nevolejte když pes nedává pozor nebo vypadá že nepřijde nebo volejte něco jiného ale ne povel „ke mně“, „k noze“ .
-nedopusťte pokud možno, aby pes na přivolání nepřišel, při nejhorším ho přimějte příjít nějak jinak-na žrádlo,hračku, lehněte si nebo použijte stopovačku, pokud je pes
na druhym konci :o), případně můžete zkusit hodit až za něj! chrastící klíče nebo vodítko, taková věc by měla znít tak strašlivě, aby pejska přiměla se vydat od ní, tj. k vám.
- přivolávejte pozitivně a v pozitivní náladě
Gesta a vrčení
ČSV nejlépe reagují na gesta, zásadní je naučit se používat k velení i ruce, nejen čsv, ale každý pes vás vnímá celé, nejen povel sluchem, ale i zrakem celého člověka, gesta jsou tedy důležitá a u čsv fungujou mnohdy lépe než slova. ČSV mezi sebou komunikují hodně právě postoji a mimikou, ještě víc než jiní psi, dědictví po vlcích je u nich silnější.
Je taky důležitý uvědomit si že z postoje, možná i jinak(telepaticky) pes pozná jak na tom zrovna jste psychicky, jestli se např. zlobíte a pak se mu nebude chtít k vám přijít.
Nejsrozumitelnější a nejhorší pokárání pro čsv je vrčení. Vrčte jen jste li šéfem vy. Pokud ano, lze jím svoji pozici i upevňovat, stejně tak jako okusováním hlavy. :o)
