Socializace ČSV
Socializace, obecně zespolečenštění je důležitá pro každé mládě, pro každé štěně, ale pro čsv je důkladná socializace, vzhledem k relativně nedávnému přilití vlčí krve - myšleno oproti ostatním psům - naprosto nezbytná!!! k tomu, aby vám v dnešní společnosti fungovalo jako normální pes.
Štěně čsv se odebírá dříve než jiná štěňata, právě pro bližší příbuznost s vlkem, štěňata čsv dospívají rychleji než jiná štěňata. Jde o to, aby si vás štěně zafixovalo jako součást své smečky, ste měli na socializaci více času. Na ranou socializaci máte čas do 8. maximálně 12. týdne.
Prvotní socializaci za vás udělá kvalitní chovatel, zvykne vašeho pejska na to že člověk obecně je součást smečky, že se s ním dá normálně bavit, že je s ním legrace.. zvykne ho na různé lidi - velké i malé, na různá prostředí doma, mnoho zvuků, předmětů, základní manipulace, obojek, případně vodítko.
Na vás pak je pokračovat v socializaci u vás doma, zvyknout štěně postupně na prostředí kde bude bydlet, bude se pohybovat, na lidi, případně zvířata se kterými se bude setkávat. Vzít ho třeba na farmu nebo do ZOO aby se nebálo v dospělosti velkých zvířat. Vzít je někam kde je velká koncentrace lidí, do města, do obchodu nebo nákupního centra, kde je málo prostopru, třeba do výtahu. Mezi stánky kde něco vlaje, vlající věci a obzvlášť nad ním dokážou malého "vlčka" celkem slušně poplašit. nechat ho hladit a mazlit od cizích lidí. Vzít ho na treninkovou návštevu veterináře kde se mu nebude nic dělat, jen aby se koulo, že veterináře není třeba se bát.
Zvláštní pozornost je třeba u čsv věnovat různým technickým vymoženostem, především dopravním prostředkům, pohybu v nich i okolo nich, zvyknout je na hluk který způsobují. Brát je na nádraží, k silnici, do města, samozřejmě na vodítku a s dobře utaženým obojkem aby se nemoho vyvléknout kdyby se něčeho leklo.
PSI jsou kapitola sama pro sebe, je třeba od začátku brát štěndo mezi hodné a proočkované psy, aby si zvyklo na jiné psi, našlo kamarády, pohrálo, naučilo komunikovat. základy ho samozřejmě naučí matka, ale různé rasy psů se hovají trochu jinak, takže to je třeba mu rovněž dopřát.
Při tom všem je třeba dbát na to, aby jeho zkušenosti byly jen pozitivní!
Pokud se štěně něčeho lekne nebo bojí je třeba mu klidně vysvětlit že to nic není, nekonejšit! to by získalo dojem že je čeho se bát! jít se na to podívat, nechat ho to očuchat, prohlédnout, případně na to sám sáhnout a dát mu čuchnout nejprve svou ruku, pokud se za začátku netroufne přiblížit.
Vezměte prosím v úvahu že toto byl pouze příklad toho co vše je třeba malému štěndu ukázat, ideláně do 8.-12. týdne věku štěněte, je to na tohle období tedy poměrně hodně věcí.
Rovněž je třeba poznamenat že to co uvidí jako malé se určitě počítá! ale je třeba čas od času ty podněty oživovat.
